Důsledky voleb v USA: Trump 2.0 je tady, co teď?

Graf: JP Morgan (červeně) a dánská společnost Vestas Wind Systems (modře), den voleb v USA je vyznačen svislou přerušovanou čarou.
Volby přinesly prudkou reakci na globálních trzích, přičemž americké akcie prudce vzrostly a nejlépe si vedla kategorie společností s malou tržní kapitalizací, protože menší americké společnosti mají většinou domácí sídlo a z případných nových Trumpových daňových reforem budou mít největší prospěch a některé společnosti s malou tržní kapitalizací by mohly využít ochrany před zahraniční konkurencí prostřednictvím Trumpových cel. Ještě lépe než americké indexy na akcie s malou tržní kapitalizací, které den po volbách minulý týden vyskočily o zhruba 6 %, si vedly velké banky a společnosti poskytující finanční služby, jako je například největší americká banka JP Morgan, zobrazená v grafu výše, která minulou středu po výsledku voleb vyskočila o více než 11 % a zvýšila hodnotu společnosti o více než USD 60 miliard. Kvůli Trumpově postoji proti regulaci se investoři vrhli po bankách. Trumpova administrativa podle všeho nejen sníží korporátní daně, ale stejně tak se bude snažit zrušit některé regulace po globální finanční krizi a další plánované regulace bank, čímž uvolní více jejich kapitálu, který by mohl zvýšit jejich ziskovost, ačkoli to zároveň zvýší míru jejich rizika. Jinde po volbách mnoho neamerických akciových trhů dosáhlo přinejlepším smíšených výsledků, přičemž evropské trhy patřily k nejslabším kvůli kombinaci obav o evropskou bezpečnost za Trumpova prezidentství a dopadu stejných cel na vývoz. Špatně si vedly také všechny americké akcie v oblasti alternativní energie. Například dánský výrobce větrných turbín Vestas, který je znázorněn v grafu výše, se den po volbách minulý týden propadl, protože investoři vědí, že v případě Trumpovy administrativy 2.0 USA odstoupí od Pařížské dohody o klimatu a pravděpodobně zruší téměř všechny dotace pro větrné a jiné alternativní zdroje energie.

Trump 2.0: Tři hlavní důsledky

Revoluce znamená obrovský prostor pro formování politiky

Jednalo se o zdaleka nejvýznamnější politickou revoluci od zvolení Ronalda Reagana v roce 1980, kdy Reagan snížil daně a zahájil masivní deregulaci, která vyvrcholila později za Clintonova prezidentství, kdy jeho ministr financí podpořil agresivní riskování velkých amerických bank tím, že zorganizoval zrušení Glass-Steagallova zákona z dob krize.

Co přinese druhé zvolení Trumpa není zcela jasné, ale drtivé vítězství zcela antiestablishmentové strany znamená, že Trump má mandát, se kterým může od základů změnit vládu USA, pokud ho jeho tým dokáže dostatečně obratně využít. To znamená vše od snižování výdajů a daní až po zavádění nových rozsáhlých deregulačních opatření a samozřejmě zavádění masivních cel, která narušují globalizovanou ekonomiku. Ve vztazích s ostatními státy bude mít Trump obrovskou moc, kterou americký prezident v zahraničních vztazích vždy měl.

Je důležité zdůraznit, že Trump 2.0 bude vypadat zcela jinak než Trump 1.0. Ve své první vládě neměl žádné politické zkušenosti, získal méně hlasů než Hilary Clintonová a na klíčové posty si vybral mnoho osobností establishmentu, které mu říkaly, co může a co ne. V jeho politice se objevily pozoruhodné kroky, ale také spousta hluku a zmatků. Z této zkušenosti se poučil a tentokrát má mnohem zkušenější a profesionálnější tým, který je důsledněji zaměřen proti establishmentu. A jak se snad dozvíme příští týden, má také přístup k mocným miliardářům, kteří mu nabízejí své "služby" při formování politiky. 

Trh reagoval, ale věci se nepohybují přímočaře.
Před volbami mnozí nastínili scénáře, jak by trh reagoval v případě výsledku voleb v podobě Trump 2.0. První reakce jim dala do značné míry za pravdu: akcie slavily, společnosti s malou tržní kapitalizací a bankovní akcie vyletěly vzhůru, americký dolar prudce vzrostl a výnosy amerických státních dluhopisů zůstávají poměrně vysoko, to vše za předpokladu, že se dočkáme rozjeté americké ekonomiky na základě Trumpova pro-podnikatelského programu.

Bude to ale tak jednoduché? Co když Trump rychle přistoupí k zavedení cel, která jsou proinflační a škodí růstu, a pomaleji nebo vůbec nepřistoupí ke snížení korporátních daní, protože někteří členové Kongresu se obávají, že si USA nemohou dovolit ještě větší rozpočtové schodky? Co když se americké trhy s cennými papíry vzbouří proti Trumpově zamýšlené politice a úrokové sazby prudce vzrostou, což zpomalí ekonomiku, protože úvěrové trhy se ocitnou v útlumu? Stručně řečeno, existuje mnoho dynamických faktorů, které mohou trhy rozhýbat oběma směry, a investoři by měli zaujmout opatrný přístup, když ještě nevíme, co přinese - a co nepřinese - pověstných "prvních 100 dní" nového prezidentství.

Tyto volby budou mít ohlas po celém světě.
Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou a změny v poptávce amerických spotřebitelů jsou cítit široko daleko, stejně jako veškeré pohyby na jejich akciových a dluhopisových trzích - obou zdaleka největších na světě. V ekonomické oblasti mohou Trumpova cla ovlivnit globální inflaci (vyšší v USA, možná nižší jinde), globální hospodářský růst. A pokud bude Trumpova politika i nadále zvyšovat výnosy amerických státních dluhopisů a americký dolar, bude to znamenat zpřísnění globálních finančních podmínek. K tomu přistupují tradiční přímé geopolitické dopady amerického prezidenta, který má v zahraniční politice značnou volnost. Válka na Ukrajině a na Blízkém východě jsou nejnaléhavějšími otázkami, na které budou mít Trumpova rozhodnutí obrovský dopad, stejně jako to, zda Trump uvalí obzvláště vysoká cla jen na Čínu, nebo i jiné země. Přijala by Čína odvetná opatření, nebo by se snažila Trumpa přesvědčit, aby uzavřel nějakou dohodu, která by ho uspokojila a zároveň bychom se tak vyhnuli nejhorším obávaným dopadům? Celkově tento scénář Trump 2.0 přináší maximální potenciál pro americkou politiku změnit pravidla globální ekonomiky a geopolitiky, protože Trump má silný mandát a jde proti velké části tradiční neokonzervativní agendy Bidenovy administrativy.

Tuto sérii článků ukončíme příští týden. Uvidíme se příští týden!

O autorovi: John je hlavním makroekonomickým stratégem společnosti Saxo a má více než pětadvacetileté zkušenosti na finančních trzích, především jako bývalý vedoucí oddělení FX strategie společnosti Saxo. Je také Američan, vyrostl v Houstonu v Texasu a dlouhodobě sleduje průběh amerických voleb a jejich místo v dějinách, protože jako malý kluk mohl zůstat dlouho vzhůru a sledovat výsledky voleb v roce 1980, kdy Ronald Reagan zvítězil nad Jimmym Carterem.