Vzestup populismu: Krajně pravicové strany budou ovlivňovat budoucnost
Peter Siks
Shrnutí: Po celé Evropě došlo k nárůstu populistických krajně pravicových stran, které vyvolávají obavy z ekonomických důsledků své politiky. Motivace stojící za tímto posunem jsou sice složité, ale jejich vzestup podnítila kombinace ekonomické úzkosti, kulturních obav a politické nespokojenosti.
Hybatelé vzestupu současné populistické politiky
Ekonomické dopady globalizace a neoliberálních politik způsobily, že se mnoho Evropanů cítí nejistě, pokud jde o jejich budoucnost. Populistické strany, které se potýkají se ztrátou pracovních míst, úpadkem průmyslu a zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými, využívají této kolektivní úzkosti a nabízejí zjednodušující řešení složitých ekonomických problémů. Apelují na ty, kdo zůstali pozadu v přílivu změn, tím, že slibují, že ochrání pracovní místa, obnoví národní suverenitu a vyřeší ekonomickou nerovnost.
Obavy z imigrace, kulturních změn a eroze národní identity hrají významnou roli ve vzestupu populismu. Populistické strany využívají těchto témat prostřednictvím nacionalistické rétoriky, obviňování imigrantů a prosazování přísnějších imigračních kontrol. Vydělávají na strachu tím, že se vykreslují jako obránci tradičních hodnot.
Tradiční středové strany jsou často vnímány jako strany, které jsou odtržené od zájmů běžných občanů a nedokážou řešit jejich problémy. Vzniklo tak vakuum, které zaplnily populistické strany. Tím, že se prezentují jako "anti-establishment", přitahují rozčarované voliče.
Dopad krajně pravicových stran na hospodářskou politiku
Navzdory svému odlišnému původu mají populistické, krajně pravicové strany ve své hospodářské politice několik společných rysů. Často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou cla a kvóty, aby ochránili domácí průmysl před zahraniční konkurencí. Domnívají se, že ochrana domácích pracovních míst a podniků je nezbytná pro ekonomickou bezpečnost.
Upřednostňují zájmy domácích občanů před zájmy přistěhovalců. To se může projevit v politikách, které omezují imigraci, omezují sociální dávky pro osoby bez státní příslušnosti a upřednostňují rodilé pracovníky při získávání pracovních příležitostí.
Jak krajně levicové, tak krajně pravicové populistické strany často vnímají EU jako nedemokratickou sílu, která podkopává národní suverenitu a vnucuje nežádoucí hospodářskou politiku. Někteří dokonce obhajují odchod z EU, protože věří, že znovuzískání kontroly nad ekonomickými záležitostmi je nezbytné pro národní prosperitu.
Krajně pravicové strany zaujímají skeptický postoj ke klimatickým změnám a staví se proti ambiciózní klimatické politice. Označují ji za hrozbu pro národní suverenitu a hospodářskou konkurenceschopnost a tvrdí, že opatření v oblasti klimatu neúměrně zatíží běžné občany.Ekonomické důsledky populistické krajně pravicové politiky jsou složité a nejisté. Některé politiky sice mohou určitým odvětvím nebo skupinám přinášet krátkodobé výhody, ale nesou s sebou také dlouhodobé náklady a důsledky.
Protekcionistická opatření mohou brzdit mezinárodní obchod a odrazovat zahraniční investice, což může zpomalit hospodářský růst a omezit výběr pro spotřebitele. Například obchodní překážky mohou vést ke zvýšení nákladů a potenciálně utlumit hospodářskou aktivitu. Populistické strany často slibují zvýšení výdajů na sociální zabezpečení a snížení daní, což vede k větším fiskálním deficitům, které zvyšují výpůjční náklady, snižují soukromé investice a zvyšují riziko ekonomické nestability.
Populistická rétorika a politiky mohou přispívat k politické nestabilitě, odrazovat od investic a podkopávat důvěru investorů. Politická nejistota ztěžuje podnikům dlouhodobé ekonomické plánování a brzdí hospodářský růst.
Sektory ovlivněné populistickou politikou
Populistické strany často navrhují protekcionistická opatření, jako jsou cla a kvóty. Tyto politiky mohou být krátkodobě prospěšné, ale mohou vést k vyšším spotřebitelským cenám, menšímu výběru a celkově nižší produktivitě.
Mohou se zasazovat o větší vládní zásahy do zdravotnictví, jako je regulace cen. Cílem těchto politik je sice učinit zdravotní péči dostupnější, ale mohou také potlačit inovace a omezit přístup k novým léčebným postupům.
Populistické pravicové strany mohou navrhovat znárodnění energetických zdrojů nebo přísnější kontrolu nad energetickým sektorem. Tyto politiky mohou vést ke zvýšenému vlivu vlády na ceny energií, dodavatelské řetězce a investiční rozhodnutí.